Barvy, tvary, textury

Pro mě jsou květiny víc než ozdoba – jsou médiem, skrze které se dá vyprávět o času, emocích i vzpomínkách. Každý stonek, barva či textura je odstavec, který skládá příběh. Mým cílem je tyto příběhy proměnit v zážitek, který doprovází zásadní okamžiky života – od prologu svatebního dne až po epilog posledního rozloučení.

Můj vztah ke květinám začal už v dětství jako tiché přání. K jeho naplnění jsem se odhodlala až později, po studiích. Učila jsem se v malém ateliéru, kde mi bylo umožněno proniknout do tajů floristického řemesla a zároveň pochopit moderní květinovou scénu. Postupně mi bylo víc a víc jasné, že květiny jsou mým skutečným jazykem.

Každou zakázku vnímám jako dialog. Naslouchám lidem, jejich příběhům a zážitkům a překládám je do kompozic, které mají duši. Věřím, že síla květin spočívá v jejich schopnosti vyslovit to, co si my sami třeba netroufneme.

První velká "zakázka"

Nepočítaje pomoc v ateliéru, moje první větší dílo bylo rozloučení se s mým milovaným dědou. Nějak jsem vnitřně nezkousla představu, že by smuteční vazba na dědovém obřadu byla pro někoho jenom další rutinní tvorba, kterou bych tiše kritizovala po celou dobu rozloučení.

Ne, děda byl tvrdohlavý cholerik, který miloval život a všechny kolem sebe, takže žádný obyčejný věnec rozhodně nepřicházel v úvahu.

Ale nebyl to jediný důvod, proč jsem se rozhodla neobjednávat květiny z tradičního květinářství. Z mojí zkušenosti je květinová vazba pro muže velmi zanedbávaná. Otázka "No byl to chlap, tak co se mu dává na hrob?" je u podobného požadavku úplně normální. Dotyčný pak často odcházel s výběrem tmavých růží a "něco k tomu". Často se říká, že květy muž dostane jen jednou v životě, a to na pohřbu. Nehledě na to, že už z této skutečnosti je mi trochu smutno, proč tedy mužům neudělat ty první a poslední květiny velkolepé stejně jako byl jejich životní příběh?

Můj děda si cestu razil sám napříč osudu v době, která se mu nelíbila. A přestože sám ke květinám vztah moc neměl, on raději železo, saze a rádio, tak myslím, že jsem ho v těch věncích na chvilku zahlédla.

Domluvme první konzultaci